Historie

   V roce 1873 již byla tato budova hostinec. Pan Karel Kapoun, c. k. Šikovatel od 17. pěšího pluku Velkoknížete Konstantina (syn Fr. Kapouna, chalupníka ze Skuhrova č. 3), narozený 13. srpna 1844 se oženil s Josefou Paukovou, vdovou po Vincenci Paukovi, hospodském v Nekoři č. 29.

   Manželé Kapounovi měli 5 dětí. Dcera pí. Kapounové z prvního manželství Anna Pauková se později provdala do Žamberka. Další dcera Emilie se narodila v roce 1874. Syn Karel Kapoun narozen 11. 1. 1877 se v roce 1902 přiženil na č. p. 123 (dnešní Kapounovo - v roce 2004 vyhořelý statek). Tam rozjel výrobu vaty, kramlování vlny a výrobu kořalky, byl činným funkcionářem obce i hasičů, v letech 1923 - 1931 byl starostou obce Nekoř. Další syn Ing. Stanislav Kapoun nar. 1878 byl z prvních 75 mužů obce Nekoř, kteří svůj život položili za oběť I. Světové války. Při odjezdu na frontu byl postižen prudkým zápalem slepého střeva a než jej dopravili do nemocnice na operaci, bylo již pozdě, zemřel. Poslední syn Josef vystudoval stavební školu a byl vrchním stavebním rezidentem na západní dráze na Plzeňsku. Měl dva syny, jeden byl lékařem v Lanškrounské porodnici, druhý emigroval do Švýcarska. Když se děti rozešly do světa, Kapounovi chalupu č. 29 prodali a odešli do penze na odpočinek č. p. 172, kde bydleli v nájmu.

   Krátkou dobu měl od Kapounů pronajatý hostinec č. p. 29 Josef Baláš, který byl řezníkem i hostinským. Řeznický krám měl zřízen v budově přes dvůr, tato budova patřila k č. p. 29, byly v ní sklepy na pivo a kořalku. Josef Baláš tuto hospodu zakrátko opustil a pronajal si hostinec u kostela od pí. Felcmanové. Řeznický krám měl krátce pronajatý řezník Motyčka, než postavil nový domek č. p. 287. Okolo roku 1930 bylo přiděleno budově přes dvůr samostatné domovní číslo 293.

   "Hostinec na kopečku", tak zněl nápis na budově č. 29. V tomto domě byla hospoda již v dávné minulosti. Byl to zájezdní hostinec. Byl zde i menší sál, ve kterém se pořádaly taneční zábavy, hrála divadla. Od roku 1930 měl tento sál pronajatý tělovýchovný spolek Orel Nekoř, který zde cvičil a hrál divadla, pořádal různé besedy.

   Následný majitel č. p. 29 Josef Lux se v roce 1945 odstěhoval do Sázavy, Orel byl zrušen a tak č. p. 29 koupil pan Mikuláš Vencl, truhlář, který provozoval řemeslo v č. p. 12, Krejsově statku, a ze sálu udělal dílnu.

   Po panu Venclovi zdědila tuto budovu jeho dcera Miluše Zářecká, která ji přenechala synovi Pavlovi. Ten interiér domu začal částečně rekonstruovat, zejména obytnou část v přízemí. Pohled z venku na dům zůstával nezměněný takřka do konce 80. let min. stol.

   Po jeho odstěhování do novostavby v Žamberku v roce 1986 byl dům č. p. 29 odkoupen jeho mladším bratrem Miroslavem, který pokračoval v další rekonstrukci a přestavbě až do dnešní podoby, jak je obyvatelům obce známa dnes "Vinárna U mostu".

   V této budově se také nacházela první pošta v Nekoři. Poštovní úřad byl zřízen 8. září 1895, první kancelář byla umístěna právě v č. p. 29. Po 14 letech byla přemístěna do č. p. 265 (Flanderkovo - stávalo u silnice zimního stadionu), a hned v roce 1910 do č. p. 13 odkud se pošta přestěhovala do č.p. 386, kde sídlí dodnes.